V 9 hodin ráno vstáváme a obloha je stále jako vymetená. Poprvé máme možnost vidět zasněžené vrcholky obklopující celý Base Camp. Mažeme se krémem, nasazujeme lyžařské brýle a užíváme si přípravu snídaně na sluníčku. Po snídani třídíme věci, které ponese Šimon do campu Canada a které tu necháme až se budeme vracet ze summitu (protože vše najednou bychom nebyli schopni vytáhnout). Po Šimonově odchodu dělám celkový pořádek. Nabíjím solární nabíječkou všechny baterky a s pomocí septonexu, nůžek a náplastí ošetřuji utržený puchýř na patě.
Jinak záchod je zde velmi originální, je to jen díra v zemi…ale alespoň se člověk může zavřít :D. Kolem páté odpoledne se Šimon vrací nadšený z výhledu z Canady. Dostal zprávu od rangerů, že počasí má být následujících 4 až 5 dní hezké, ale s docela silným větrem, takže výstup na summit úplně nedoporučují. Jelikož výšku v Base Campu téměř necítíme, s pozitivním výhledem na počasí si říkáme, že to zkusíme hecnout a druhý den přesuneme část věcí do Nida de Condores v 5 400 m. Večer jdeme opět na prohlídku k doktorovi (můj tlak 140/80 saturace 84 a Šimon 145/90 a saturace 85). Doktor říká, že jsme ve výborném stavu, tak už nás v Base Campu nic nedrží.
Jinak ti, co kráčí s guidama si užívají v Base Campu doslova hody (ještě aby, ne za 4 000 euro). Grilují obrovské kusy žeber, kolen a dalších kusů masa. Celý Base Camp voní, ale nic bohužel není na prodej :D. A tak my večer dáváme luxusní teplou večeři v podobě fazolí s chlebem + 4 hrnky horké čokolády a tangu.
