Vždy, když se vydáme někam do neznáma, nemíváme zrovna důkladně propracované plány. Bohatě si vystačíme s větou ,,uvidíme podle počasí". Tentokrát nás ale nadchla myšlenka, se kterou jsme si oba pohrávali dost dlouho. ,,Koupíme motorku, která nám dá svobodu. Zajedeme si kdykoliv, kamkoliv. Nebudeme muset řešit nic. Prostě pojedeme tam, kde bude hezky." A jak už to u nás bývá zvykem, dokud s tím nebudeme mít vlastní zkušenost, neuvěříme.
Po pár dnech v Hanoi, kde jsme si užívali pobyt s našimi přáteli z Pekingu a řešili koupi motorky, jsme ale začali trochu váhat. Přeci jen nebylo zrovna 30 stupňů a nás hodně pohlcovala představa koupení první letenky někam do tepla. V tu chvíli vznikla hláška celého našeho cestování ,,to hecnem". Od té doby to říkáme (hlavně Miro) snad na všechno. Překonali jsme první (a zatím taky nejhorší) jízdu v Hanoi s trilionem motorek, takže už prostě hecnem všechno.
O tom, že cestování na motorce nám dá svobodu, jsme byli zpočátku opravdu přesvědčeni. Hned po první dost dlouhé cestě jsme si oba povzdechli, že to tak úplně není pravda. Na motorce byla zima, vítr, bolavý zadek. Všude okolo nebezpečné množství dalších motorek, špatné silnice, prach, dlouhé vzdálenosti. No a co si budeme povídat, měli jsme i trochu strach. Aby ne, když jsme se rozhodli projet na motorce pomalu celou JV Asii a to není zrovna nejmenší sousto. Což nás mohlo trknout i dřív.
Motorka koupena a my uprostřed Vietnamu jsme měli chuť okamžitě ji prodat a koupit první letenku do Thajska. Tady všude platí pravidlo, že větší vozidlo má přednost. Tohle se bohužel opravdu dodržovalo, takže kdekoliv na hlavní silnici nám do cesty mohl vjet, a taky často vjel, nějaký kamion nebo jakékoliv větší vozidlo. Neustále jsme museli zběsile brzdit (nebo se začali modlit - v mém případě), abychom se nerozplácli o nějakého blbečka.
První bouračka za námi. Rozbité brzdy, přední pneumatika v čudu, světlo na částečky, tma a cesta před námi dlouhá. Měli jsme štěstí. Já jsem stihla, ani nevím jak, z motorky seskočit a na Mira motorka spadla. Mimo jeho odřených kolenou se nám ale vůbec nic nestalo. Nevzdali jsme to. ,,To hecnem" se vážně stalo silným heslem.
Za článek děkujeme Chilloutrip
