Jak vybrat stan
Kopuli nebo Áčko? Pro šest nebo pro tři? Dural nebo sklolaminát? Nabídka stanů nabízí v současné době nepřeberné množství variant.
HUSKY CESTUJE: PŘECHOD FANSKÝCH HOR V TÁDŽIKISTÁNU S MARTINEM - ČÁST TŘETÍ
O čem si počteš:
Tádžikistán je velmi hornatou zemí. Mnozí cestovatelé vám dají za pravdu, když zmíníte, že Fánské hory, které se nachází na severu země u hranic s Uzbekistánem, jsou možná tím nejkrásnějším pohořím v celé střední Asii.
Krátký návrat do civilizace
Po pěti dnech se vracím do města. Je potřeba načerpat síly a nakoupit zásoby na další část mého bližšího poznávání Fanských hor.
Druhý trek mě zavede ze známé vesnice Artuch přes dva průsmyky ke krásným jezerům Alaudin. Z města Panjakent jedu do hor s upovídaným taxikářem. Nedovede pochopit, že ve svém věku (na prahu čtyřicítky), stále nejsem ženatý a nemám rodinu. „Rodina a děti je ten největší dar, co můžeš od Boha dostat,“ opakuje několikrát. Ze srandy mu odpovím, že pokud bych našel v Tádžikistánu ženu rád zde zůstanu.
Taxikář má slova vezme vážně a po cestě do hor mi ukazuje celou svou rodinu, včetně asi dvacetileté krásné dcery. Chce se mi jen pochlubit, jak krásná je nebo má i jiné úmysly? Sňatky se zde domlouvají mezi rodinami a chlapec s dívkou se kolikrát před svatbou vidí pouze jednou, mnohdy se poprvé poznají až na svatbě.
Zpátky na vrcholky hor
Řidič mě vysazuje na kraji vesnice a mě čeká ihned od začátku strmé stoupání. Jako první obdivuji průzračné vody jezera Chuqurak a o pár kilometrů dále stavím stan a rozbaluji péřový spacák Dexter u blankytně modrého jezera Ziyorat.
Vrcholky okolních hor jsou zasněžené a po okolních horách opět vidím pobíhat stovky ovcí, které ženou pastevci k nocovišti. Druhý den je opět velmi náročný. Převýšení je sice jen šest set metrů, ale není zde žádná cesta.
Do průsmyku, který se jmenuje jako jezero, u kterého jsem spal, doslova několik hodin šplháte po kamenech. Odměna? Naprosto snový výhled na horu, které se říká Maria a má výšku 4680 metrů. Skoro se nechce ani věřit, že jí vytvořila příroda. Vypadá jako perfektní zeď s ledovcem na vrchu.
Klesám pod Mariu k jezeru Kulikalon. Největšímu v této oblasti, na jehož břehu i stavím svůj lehký stan Sawaj Camel. Celý den se počasí mění jak na běžícím pásu. Chvíli je jasno, chvíli prší, ale večer se vše uklidní a jakmile zapadne měsíc za hory, opět pozoruji miliardy hvězd nad hlavou.
Je to až neuvěřitelné, že jsou na světě ještě místa, kde je nulové světelné znečištění a vy můžete vidět mléčnou dráhu pouhým okem.
Počasí se mění rychlostí blesku
Jestli jsem si myslel, že mě Fanské hory již nemůžou ničím překvapit, tak jsem byl na omylu. Můj třetí den druhého treku začal krásně. Na nebi nebyl ani mráček a já se těšil na výhledy z průsmyku Alaudin ve výšce 3700 metrů.
Jenže v horách není radno plánovat. Počasí se zde mění jak na běžícím pásu a ani ne za hodinu, zrovna když jsem obdivoval krásné jezero Dushokha, se nad okolními vrcholky začaly ozývat hromy. Není se zde kde schovat a jediná možnost tak byla pokračovat dále a doufat, že se mi bouřka vyhne.
Nestalo se! Silný déšť ve vyšších polohách vystřídaly ledové kroupy. Na sebe oblékám vše, co mám. I tak je díky větru zima a kroupy mlátí do mého těla jako malé náboje vystřelené ze vzduchové pistole.
Bouřka trvá zhruba hodinu a z krásných třiceti stupňů se ochladí na zhruba deset se silným protivětrem. Celý mokrý a zmrzlý vycházím do průsmyku ve výšce 3700 metrů, ale ani se zde nezastavuji. Nemá to cenu. Okolní hory jsou v mracích a já chci být co nejrychleji v nižších polohách, abych unikl dešti a chladu.
Při sestupu o nějakých tisíc výškových metrů vydatně prší. Jako kdyby někdo tam nahoře zapomenul vypnout sprchu. Naštěstí kroupy již zmizely, ale cesta dolů z průsmyku je strmá a blátivá, musím tedy jít pomalu, protože by zde snadno mohlo dojít ke zranění
Po cca dvou hodinách je po všem. Jak rychle bouřka přišla, tak rychle odešla a já po sestupu sundavám expediční batoh Rony a stavím stan u krásného jezera Alaudin.
Projel jsem již 92 zemí světa, ale neviděl jsem čistší vodu jako je tady. Tyrkysově modrá barva vypadá, jako bych byl někde na nějakém středomořském ostrově. Jen ta teplota! Zdejší jezero je napájeno přímo z okolních ledovců, a tak je pořádně studená a koupel v něm doslova bolí. Byla by ale škoda do tak průzračné vody neskočit!
Fanské hory nabízí mnoho
U jezera Alaudin končím své téměř desetidenní putování po Fanských horách. Hory mi daly pořádně zabrat a mnohdy jsem se sám sebe ptal, proč se tak trápím. Proč se s těžkým batohem trmácím z údolí do údolí, od jezera k jezeru a z průsmyku do průsmyku. Odpověď je ale jednoduchá.
Toužím po dobrodružství a zdejší hory na severu Tádžikistánu jej nabízí skutečně každý den. Ať je to setkání s úžasně milými domorodci, bouřka ve výškách nad tři tisíce metrů nebo nádherná noční obloha. Vše stojí za to vidět a zažít!
IG: @lost_czech_man
Na našem blogu se ještě dozvíš:
Všechny technické parametry, materiály a užitečné systémy batohů jsme si představili v prvním dílu seriálu „Jak vybrat batoh“. V Jestli oblékáte na zimní lyžovačku stejné termotriko jako na letní vyjížďky na kole, možná nevyužíváte potenciál funkčního prádla
Díl 2: Jak vybrat batoh podle objemu a aktivity
S funkčním prádlem budete v teple a suchu
Více fotografií:
Proč nakupovat u husky
Nákup přímood výrobce
Vracení a výměnazboží ZDARMA
DopravaZDARMA
Výhodnéklubové ceny
21 kamennýchprodejen
