Expedice Z101 - Zpátky na cestě
Po české pauze jsme zpět na cestě. Sedm měsíců českých příprav opět střídá africká divočina. Aby naše cesta mohla pokračovat, je
Mezi kmeny údolím Omo - část 2
O čem si počteš:
Málokterá část je Etiopie se těší takovému zájmu cestovatelů jako údolí řeky Omo na jihozápadě země. Vlastně by se bez nadsázky dalo říci, že právě sem směřují zástupy turistů z celého světa, kteří chtějí poznat jeden z etnologicky nejunikátnějších koutů světa, takže nám nezbývá, než naložit do George průvodce a vyrazit.
Různé vesnice a kmeny
Jedeme dál a další zastávkou je vesnice kmene Dassanach, ke které se dostaneme nejdříve loďkou vydlabanou do kmene a pak ještě několikatikilometrovou chůzí blátivým terénem, přičemž doprovod nám dělají opět místní děti.
S naším příchodem se spouští liják, na který místní dívky reagují oslavným tancem, takže se nám dostává uvítání v podobě rituálu, po němž následuje obhlídka velmi chudé vesnice. Tukuly, což je označení pro místní domky postavené z bláta a slámy, jsou obehnány plotem, aby se mezi lidi nedostala divoká zvířata.
Čas od času ale do vesnice vtrhne třeba hyena, kterou muži - jak nám názorně ukazují - odeženou holí. Jeden z nich se nám pochlubil, že dokáže hyenu umlátit klackem, což nás doslova ohromilo, když uvážíme, že stařík byl jako věchýtek a měřil asi o dvě hlavy méně než my.
.jpg)
Když pomineme hyeny, tak největším nepřítelem Dassanach je kmen Nyangatom, jehož jméno je odvozeno od slonů. Ne tedy, že bychom kde tady nějaké viděli, ale prý v minulosti tady žili a na jejich počest nosí ženské členky kmene objemné náhrdelníky, které protahují jejích krky od útlého dětství.
(1).jpg)
Vzájemná animozita mezi kmeny je dána jejich podobným - nomádsko-pasteveckým - způsobem života, kvůli kterému vedou spory o půdu, na které pasou dobytek. A právě dobytek je tím, podle čeho se posuzuje bohatství toho kterého kmene.
Sice slony nikde nevidíme, ale za to všude narážíme na obrovská termitiště dosahující výšky několika metrů.
_800x533(1).jpg)
Dnes už je jejich využití omezené, ale ještě ve 20. století se materiál z termitišť používal jako antuka na tenisové kurty, takže pokud jste v první polovině minulého století měli možnost hrát v Africe tenis, velmi pravděpodobně jste se proháněli po termitišti.
Místní zvyky a pochutiny
Další den se nám základnou stává vesnička Turmi. Nic v ní není, tedy kromě skromného zázemí, ze kterého můžeme vyrazit na místní tržnici, kde v horku a vlhku nadcházejícího období dešťů posedávají příslušníci kmene Hamer.
Od jiných kmenů je lze velmi snadno identifikovat, protože ženy mají na hlavě cosi jako dredy, které vznikají tak, že si do vlasů vetřou směs bahna a másla a na tři týdny mají o své kadeře vystaráno. K úpravě resp. opravě účesu je donutí až lehký odér vanoucí z vlasů, jež je donutí si je omýt a celou proceduru zopakovat.
Kromě másla prodávají ženy kávové slupky zvalé “gebele”, ze kterých připravují kávu. Je to vlastně paradoxní, že v zemi, kde je káva symbolem, si dáváte nápoj připravený z kávového odpadu, ale je to tak a my ochutnáváme. Nechutná nám.
Šanci dáváme také místnímu pivu, které nám nabízí majitelka podniku rovnou z kýble. Tekutina vzniká kvašením mláta a všeho možného a následně se míchá s vodou nahnědlé barvy. O schopnostech místních uvařit alkohol v podstatě z čehokoliv nepochybujeme, protože už nám byla nabídnuta pálenka z česneku, jejíž nezaměnitelná chuť nám zůstala na jazyku po několik dalších dnů. Nicméně s díky odmítáme a přenecháváme pivo chlapům, kteří jsou už teď v notně podroušeném stavu a své hlavy si opírají o samopaly, jež patří k výbavě každého trochu lépe situovaného muže.
Mimochodem právě trh je místem, kde si občas muž vyhlédne svou budoucí manželku a ostatním to dá najevo tím, že ji rameno pomaže kravským lejnem. Originálním způsobem zaručeně odradí další případné nápadníky.
Skok přes voly
Na trhu se dozvídáme, že dneska bude ve vesnici sláva a sice ceremoniál skolu přes voly.
A tak dopíjíme kávu, co není káva a jedeme směrem k vyschlému korytu řeky, odkud se k nám z dálky line zpěv, křik a rachot.
Přicházíme blíž a vidíme rej žen, jak zběsile tančí, ozdobeny rolničkami kolem kotníků, zpívají a radují se. Proč to? Protože se blíží událost, kvůli které se do vesnice scházejí členové kmene Hamer i několik dní! Skutečně, i devět dní může trvat cesta, kterou Hamerové absolvují, jen aby ceremoniál skoku přes býky viděli.
Celý vtip spočívá v tom, že dnes se z vybraného chlapce - označovaného jako ukli - stane muž. Starší členové vesnice vyberou vhodného adepta podle jeho fyzického vzhledu a následně svolají hosty z okolních vesnic, aby se přišli na tuhle slávu podivat.
Ženy tančí, běhají, troubí na trubky a najednou se dávají do zběsilého běhu. Proč? Protože se objevili tzv. Maa'ze. To je označení pro dospělého muže, tedy Ukliho, který prošel rituálem skoku a který si tedy může vybrat ženy. Svobodné dívky běží jejich směrem a dávají jim do rukou pruty. Postaví se před vybraného muže, chvíli poskakují, zatroubí na trubku a nechají se vší silou švihnout přes holá záda, ramena a paže. Bič se zarývá vší silou do kůže, na které zanechává krvavé šrámy, z nichž se časem stanou hluboké jizvy. Proč to? Protože až ženě bude nejhůře, může za mužem, který ji rány uštědřil, přijít a požadovat, aby se o ni postaral.
.jpg)
Zapadá slunce a všichni se těší na vyvrcholení celodenních příprav. Malé děti už dávno pospávají všude po okolí, dospělí se občerstvují vařeným čirokem bez chuti a pivem chuti nevalné a vyhlíží ukliho. Ten přichází, nahý, přes ramena přehozenou kozí kůži a pomazaný krví a trusem z krávy se chystá na svůj skok mezi dospělé. A podaří se! Přichází tma a ve vesnici je oficiálně další dospělý muž.
Rozdílné tradice
Poslední den máme před sebou ještě dva kmeny, které snad nemohou být rozdílnější. Začínáme mezi skupinou Karo, o kterých by nestálo za to mluvit, kdyby nebyli neuvěřitelně vysocí. Muži mají běžně 190 centimetrů a jejich štíhlé končetiny se ladnými pohyby přemisťují z místa na místo a ukazují nám, jak se jim v blízkosti řeky žije.
Kromě výšky a hubenosti, která není vlastní všem kmenům, jsou rozpoznatelní podle bílých kreseb na tvářích a tělech a také absenci horní části ucha. Skutečně, muži kmene Karo si po svatbě nechávají část ucha pevně svázat a po zhruba týdnu, kdy kůže dostatečně “odumře” si ji nechávají zcela odstranit.
Na otázku, co se stane, když se s ženou rozejdou a chtějí si najít nějakou novou, pro kterou už ale nemají celé ucho, lakonicky odvětí, že tady se nikdo nerozvádí a tudíž náhradních uší netřeba.
Na konci cesty
Poslední zastávkou je kmen Mursi. Pokud některé obrázky z údolí Omo zná celý svět, jsou to právě lidé tohoto kmene, jehož ženy nosí ve spodním rtu objemné hliněné destičky.
Vesnic kmene Mursi je několik, nicméně návštěva je doporučována pouze ve dvou z nich, protože v těch dalších prý nejsou Mursi na cizince zvědaví. Zastavujeme pod stromem před vesnicí a v mžiku u nás stojí mladík, který se zamiloval do našeho auto. Prakticky ho nezajímá, kdo v něm přijel, ale je doslova fascinován tím, že vidí tak velké auto. A když ho vyzveme, aby si do něj sedl, tak z něj uděláme doslova vesnického bosse, což toho skutečného docela naštve.
Příslušníci kmene Mursi jsou bezesporu vizuálně zajímavým komponentem v pestré mozaice celého regionu.
Obrovské destičky ve rtech a jen nepatrně menší v uších činí z žen mimořádně zajímavý objekt k fotografování, čehož si jsou ženy moc dobře vědomy.
(1).jpg)
Ví, že za tuhle parádu dokáže cizinec zaplatit a že vznik fotky je oblíbeným artefaktem, za kterým se sem turista táhne několik dní cesty. S porozuměním platíme předepsanou taxu, nakupujeme na tržnici rozličné výrobky, fotíme a nakonci toho všeho se dozvíme, že nedaleko od vesnice byl vládou postaven cukrovar. K té byla Číňany postavena silnice a výsledkem je, že kmen Mursi podle střízlivých odhadů do 10 let zmizí, protože fabrika nabízí mnohem pohodlnější způsob života než je ten tradiční.
IG: @expedicez101
Na našem blogu se ještě dozvíš:
Zápasení patří k nejoblíbenějším súdánským sportům. Klání se pravidelně odehrávají na okraji Chartúmu za přítomnosti mnoha set Cesta Egyptem nabídla expedici Z101 spoustu zážítků od výšlapu na horu Svaté Kateřiny až po potápění v Hurgádě.
Expedice Z101: Nuba Wrestling
Expedice Z101: naše dobrodružství v Egyptě
Více fotografií:
Proč nakupovat u husky
Nákup přímood výrobce
Vracení a výměnazboží ZDARMA
DopravaZDARMA
Výhodnéklubové ceny
21 kamennýchprodejen
